Vznik Lhot a výklad názvu obce

Vznik Lhot se datuje začátkem 13. století za panování Přemysla Otakara I. Lhoty byly zakládány většinou drobnými feudály v okrajových částech katastrů existujících vesnic s feudálním osídlením. Jsou dílem vrcholné kolonizace, osazované domácím obyvatelstvem. Jejich zakládání bylo spojeno s obtížnými kultivačními pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit a za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek daní a poplatků. Jednalo se o tzv. "lhóty" polehčení, od čehož dostávaly jména. Tímto způsobem využívala drobná šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu v okrajových částech katastru a tím si zvyšovala i své důchody. Ve Lhotách zpravidla neexistovala feudální sídla a nebyla zde ani centra farní správy. V době předhusitské byly zřízeny kostely jen v 8 lokalitách z celkového počtu Lhot. Název obce Jestřabí Lhota není typický pro výše uvedené vysvětlení.
Zakladatelem obce byl opat Strahovského kláštera praemonstrátů Heinrich a po něm byla nazývána Henrichov. Tehdejším lidem se toto

 německé jméno nelíbilo a počali ji nazývati Lhotou, po vzoru Malé Lhoty (Lhotky) v jejím sousedství se nalézající. Jelikož byla daleko větší, byla nazývána Velkou (Magna) Lhotou. Údajně měla povstat rozdělením pozemků dvora, který měl být asi 500 m východně od dnešní obce. Nejstarší zápis o vsi je datován r. 1273, ale obec je ve skutečnosti starší, neboť jmenovaný opat byl představeným Strahovského kláštera v letech 1208 až 1219, leč doklady o vsi z t

éto doby se nezachovaly. Opat Heinrich pocházel z porýnského Steinfeldu, byl v pořadí čtvrtým opatem od roku 1143. Ant.
Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách" uvádí počet 332 Lhot a Lhotek, kterým byly později přidávány přívlastky. Lhota Jestřabí je takto uváděna teprve r 1406, ale úřední název dostává v této podobě až v roce 1866. Dále zmíněný autor uvádí, že přívlastek dostala asi podle hlavního sedláka Jestřába. Jiný výklad uvádí J. Schneider, kolínský archivář. Podle něho, a tento výklad je možno připustit, bylo ve zdejších lesích velké množství jestřábů, po kterých dostala vesnice svůj přívlastek.
Jména obce v různých stoletích
1273 - Henrichow
1344 - Lhotha (ke Konařovicům)
1373 - Magna Lhota
1406 - Gyestrzeiebie Lhota
1410 - villa Magna Lhota
1436 - Jestřebie Lhota (dvůr ke Kolínu)
1487 - Jestřebí­ Lhota
1515 - Velká Lhota
1654 - Gestrab
1788 - Lhota Gestržaby
1844 - Lhota Gestřebna
1854 - úředně Lhota
1866 - Lhota Jestřábí
1940-5 - Habichts Lhota (německá okupace)
použito ze svazku: Jestřabí Lhota v minulosti a současnosti