Obec. úřad Jestřabí Lhota si dovoluje pozvat  všechny spoluobčany na slavnostní znovuodhalení desky našeho nejslavnějšího rodáka pana Josefa Palečka, slavného operního pěvce přelomu 19. a 20. století. Malá slavnost se bude konat ve středu 28.září 2016 od 10:00hodin u budovy bývalé školy , nyní archívu.

 Josef Paleček se narodil 28. září 1842 v naší malé vesničce Jestřábí Lhota u Kolína, kde byl jeho otec učitelem. Syn měl jít v otcových šlépějích a studoval nejprve reálku v Kolíně a v Kutné hoře a poté učitelský ústav v Praze. Krátkou dobu dokonce učiteloval ve škole u sv. Štěpána v Praze. V kantorských rodinách se tehdy pilně muzicírovalo, což se týkalo i mladého Josefa. Navštěvoval rovněž varhanickou škole a v proslulé pražské pěvecké škole Františka Pivody, z níž vzešla velká část koryfejů slavné zakladatelské generace opery Národního divadla, se učil zpívat. Rovněž ochotničil v divadle u sv. Mikuláše na Starém městě. Když bylo v roce 1862 otevřeno Královské zemské prozatímní divadlo, angažoval jej kapelník Jan Nepomuk Maýr do sboru. Po roce odešel do divadla v Olomouci, ale v roce 1864 se s ním už setkáváme v Praze jako se sólistou, a to záhy velmi úspěšným.Josef Paleček zpíval v premiérách oper Bedřicha Smetany. V Braniborech ztvárnil roli Kmeta, v Prodané nevěstě se představil v roli otce Krušiny a především je nutno zdůraznit jeho skvělý výkon v postavě žalářníka Beneše při slavnostní premiéře Dalibora, která se konala 16. května 1868 u příležitosti položení základního kamene Národního divadla. Po Františku Hynkovi, který odešel do ciziny, převzal také postavu Kecala. Zaskvěl se v řadě velmi významných postav světové operní tvorby, v nichž mohl naplno uplatnit své značné vokální předpoklady spjaté s velkým hereckým talentem a v neposlední řadě i svou urostlou postavu. Byl výborným Leporellem v Donu Giovannim, Osminem v Únosu ze Serailu, Kašparem ve Weberově Čarostřelci či žalářníkem Roccem v Beethovenově Fideliu. Byl také prvním představitelem opery Gaetana Donizettiho Don Pasquale na českém jevišti. Mimořádný úspěch slavil v roli Sarastra v Kouzelné flétně. Na základě těchto úspěchů přišla nabídka z vídeňské Dvorní opery. Josef Paleček tuto nabídku odmítl. Bylo to po prohrané rakousko-pruské válce, kdy se nenaplnily naděje Čechů na vyřešení jejich rovnoprávného postavení v rámci monarchie. Ladislav Novák ve své vzpomínkové knize hodnotí Palečkův počin následovně: „Ve chvíli pro náš národ nejsmutnější odmítl nabídku dvorní opery vídeňské. Odešel sice později do Petrohradu, ale i pak pociťovalo Prozatímní divadlo nejen ztrátu basisty přímo fenomenálního, ale i velmi nadaného režiséra a vzorného učitele.“Na Palečkovo rozhodnutí jít do Ruska možná mělo vliv jeho mimořádně úspěšné ztvárnění titulní role v Glinkově opeře Ivan Susanin, tehdy hrané pod původním názvem Život za cara (tohoto názvu se dnes znovu na ruských scénách používá). Odchod do Ruska tehdy leckteří čeští vlastenci brali jako významný projev vlastenectví ve formě slovanské soudržnosti. Po krátkém intermezzu v Moskvě se stal v roce 1870 Osip Osipovič Paleček členem peterburského Mariinského divadla, kde už několik let působil jako šéfdirigent další Čech Eduard Francevič Nápravník. Tento rodák z Býště u Pardubic věnoval Mariinskému divadlu prakticky celý svůj umělecký život stejně jako kladenský rodák, dirigent Váša Suk moskevskému Velkému divadlu. Lze bez nadsázky říci, že tito dva čeští muzikanti se v nejvyšší možné míře podíleli na rozvoji ruského hudebního (zejména pak operního) života. Operní pěvec pan Josef Paleček zemřel 10.2.1915 v Petrohradě.

Původní pamětní deska, odhalená v roce 1978 byla odcizena před několika lety "sběrači kovů" bez vztahu k historii a civilizaci obecně....