Milý pomocníci,

opouštíme Grónsko směrem do Kanady. Neopouští se nám to tady s klidným srdcem. Domorodci nám vyprávěli, jak naše chování v „civilizovaném“ světě ovlivňuje i jejich krajinu a hlavně ledovec. U vás už začalo jaro, sníh by normálně tál, ale není, jaký by roztál…a to byly doby, kdy ho i ve Lhotě bylo hromady. Proto posíláme střípek toho, co nás teď tady trápí a samozřejmě, z čeho byl Gryzel nadšený. Víte, které neohleduplné činnosti člověka přispívají k tání ledovců? Na email pošli aspoň jednu činnost člověka, kterou dělá Gryzel rád, aby uškodil přírodě a podnebí se oteplovalo na celé planetě. A tál i tady Eskymákům domov pod nohama.

Úkol za 4b platný do 29.3.2015.

Další úkol očekávejte 30.3.2015.

                                                                                   S pozdravem Bety, Miky a Oli.

Střípek z Grónska:

Rozloha grónského zalednění je 1,79 mil. km², objem ledu je 2,6 mil. km³. Největší známá mocnost ledovce v centrální části je 3410 m. Stáří grónského zalednění sahá daleko do třetihor (miocén, zhruba 7 mil. let zpátky), ovšem samotný led díky koloběhu tak starý není, nejstarší části jsou staré něco přes 100 000 let.

V minulých letech bylo pozorováno zrychlení pohybu a tání grónských ledovců spojené se ztenčováním jejich spodní vrstvy, jakmile dosáhnou moře. V prvním desetiletí 21. století se povrchové tání grónských ledovců urychlilo tak, že ledová masa se v letech 1996 až 2007 zmenšila asi o třetinu. Studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír publikovaná v roce 2010 v časopise Nature Geoscience ukázala, že ledovce v západním Grónsku tají stokrát rychleji ve své spodní části pod hladinou oceánu než na povrchu. Oceánská voda o teplotě 3° Celsia může rozpouštět ledovec rychlostí několik metrů za den.

Mladší 10let: Pokud je obtížné přijít na odpověď hlavního úkolu, náhradní otázkou za 2b je, co by se stalo, kdyby Grónský ledovec roztál úplně?

Nepíšící soutěžící (cca mladší 6let): Sami nakreslí, co by se stalo, kdyby roztál všechen led na světě.